Léčivý dotek myšlenek

Myšlenky, které inspirovaly mě a mohou inspirovat i tebe…

Z rance postojového léčitelství

Jak můžeme být zdraví?

Tím, že prožíváme zdravé emoce. Jak můžeme mít zdravé emoce? Tím, že si přiznáme a zvědomíme ty negativní. Jaké jsou negativní? Smutek, strach, vina, stud, zlost, lítost, závist a další. Jak se zbavíme těch negativních? Tím, že si je transformujeme opravením myšlenky, při které vznikly. Jak si máme opravit myšlenku? Tím, že si v mysli vytvoříme novou verzi dané situace vyvolávající náš pocit libosti.

Dejme si s tím tu práci, kdykoli se cítíme nelibě. Vraťme se v myšlenkách krok za krokem k prožitému dni, až si uvědomíme ten palčivý moment, kdy ucítíme zrod naší nespokojenosti. Oživme tu situaci a zkoumejme naši myšlenku, která zrodu předcházela. Někdy je těžké ji najít, uvědomit si ji. Je potřeba být k sobě pravdiví, opustit nalhávání. Odmítnout sladkou návnadu hořkého ega, nepřijmout lákavou a pohodlnou roli oběti, viníka, mocnáře, spasitele, soudce, kata, slepce, neználka nebo například bezradného dítěte. Podívejme se na tu situaci shora, nestranně. Jakmile spouštěcí myšlenku ulovíme, zvědomíme a opravíme, startuje se přirozená samoléčba emocí. Neodsuzujme se, nejsme ničím vinni, není neodpustitelných myšlenek, slov a činů. Jsme pouze zodpovědni, a to také za to, zda jsme ochotni upřímně odpustit, sobě i ostatním. Pravdou je, že ve skutečnosti nejsme naší myslí, proto máme možnost vejít branou očištění myšlenek. Nevycházíme přitom z nějaké své role, ale z čistoty srdce. Pokud v mysli a srdci zvítězíme, tato situace už se nezopakuje, lekce je tím naplněna. Poznáme to na odrazu okolí, neboť to reaguje na naše nové naladění.

Každá myšlenka nese emoci. A proto pečujme o své myšlenky, utváří náš život. Sledujme své pocity, vyléčí nás z duchovní slepoty.

 

Múzomat

Jaké to v nás vyvolá pocity, když nás políbí múza? Když nás něco napadne jako záblesk z čistého nebe? Jednoznačné nadšení z jednoduchosti a průzračnosti tvoření… Necháváme se unášet…splyneme…nejsme. První, co nás napadne, to je ta výhra, tichounký hlas intuice. Než ji převálcuje logika, rozum, hlad mysli. Je to naslouchání vnitřnímu hlasu, takový Múzomat, který je zdarma, pro všechny a bez dřiny. Můžeme si na něm kdykoli zahrát, stačí se hře jen oddat a začneme vědomě tvořit náš život. Když využijeme tento šestý smysl, smysl pro intuici, vyhráváme vždy, prohra tu neexistuje. Vyhráváme pravé, voňavé hodnoty šťastného, naplněného života: lásku, štěstí, radost, soucit, harmonii, milosrdenství, toleranci, pochopení… Nemusíme se nadřít přehnaným vyráběním myšlenek, končících chtě nechtě na skladišti. Často to tam dost nevoní a podobá se to smetišti shnilých nehodnot plodících nezdravý stav našeho těla.  Ocitáme se v bludišti plném bludů a domněnek, můžeme podléhat (sebe)kritice, disharmonii, soudům, nepružnosti, nestřídmosti, hněvu, lenosti, závisti, lakomství, strachům…Takže, co si dát dnes aspoň jednu čistou hru?:)